Vtipy o židech

Nad dveřmi synagogy visí cedulka, na které je napsáno: „Vstup do synagogy bez pokrývky hlavy je stejný hřích, jako cizoložství.“ Po týdnu kdosi pod cedulku připíše: „Zkusil jsem obojí, nedá se srovnávat.“

Židovský rabín má neskonalou touhu ochutnat, pro Židy zakázané, vepřové maso. Hrůza, že by mohl být viděn, jak jí vepřové jej přiměje zavítat až do východoslovenské vsi, kde si v nejzapadlejší krčmě poručí vepřové. Čeká, čeká půl hodiny, hodinu... když mu na talíři číšník přinese naservírovanou vepřovou hlavu s tradičním citronkem v rypáku. V tom se otevřou dveře, ve kterých se objeví přítel našeho rabína, Žid. Udiveně kouká na svého známého a talíř s vepřovou hlavou před ním: "Co to má být, rabíne?" Rabín: "Taky se divím, už jsi někdy viděl takhle servírovat citron?"

Přijde židovský žebrák prosit starého zámožného Lederera o almužnu. Lederer má však své zásady a tak žebrákovi říká: „almužnu ti nedám, ale dostaneš šanci vydělat si. Křesťanskému zahradníkovi platím pět set denně, tobě bych ale dal šest set, bereš?“ „Vědí co, Lederer? Dají mi tu stovku a za pět si najmou křesťana.“

Rozhořčený žid píše do týdeníku: „Jestli okamžitě nepřestanete psát ty pitomé anekdoty o židech, přestanu si váš časopis půjčovat.“

Potká se Kohn s Roubíčkem a Roubíček začne zúčastněně hovor: „Slyšel jsem, Kohn, že u vás hořelo..?“ „Ano, ano, všechno nám vzal oheň, úplně všechno shořelo…“ „Ale Kohn, byli snad pojištěný, ne?“ ptá se dál Roubíček. „Roubíček, vy se tak blbě ptáte, jak by mohlo hořet, kdybych nebyl pojištěný!“

Pick stojí nad hrobem svého přítele Goldsteina a čte na náhrobku: „Zde odpočívá poctivý muž a dobrý obchodník, Izák Goldstain.“ Pick smutně zakroutí hlavou a říká si: „chudák Izák, ležet v hrobě se dvěma cizími lidmi.“

Přijde Sára k manželovi a říká: „Kohn, musíme koupit naší dceři do ložnice závěsy, Pick stojí večer za oknem a dceru okukuje!“ „Nic Sára, žádný utrácení, s holkou si vyměníme pokoj a závěsy koupí Pick!“

Modlí se v synagoze Kohn, oblečený do krásné nové kožešiny a vedle něj Roubíček v ošuntělém pláštíku. Kohn: „Dají mi pane Bože kšeft za sto tisíc, dají mi pane Bože ten kšeft, prosím…“ Vedle Kohna šeptá Roubíček: „Dají mi Bože obchod za tisícovku, dají mi pane Bože vydělat tisíc korun…“ Po chvíli se Kohn zvedne, vytáhne z portmonky tisícovku a říká: „Tady mají Roubíček a nerozptylují mi dál Hospodina.“

Na smrtelné posteli žádá Sára svého muže: „Slib mi, že v pohřebním průvodu půjdeš ruku v ruce s mou matkou.“ „No dobře Sára, ale věř, že z toho pohřbu nebudu mít žádnou radost!“

Vyhraje stará židovka v loterii 200 milionů. Přijedou k ní novináři a ptají se, jak s penězi hodlá naložit: „Mám při děti, nechám každému postavit barák.“ „Ale to vám ještě hodně zbyde, co uděláte se zbytkem?“ ptají se novináři. „Koupím dětem auta.“ „A dál, vždyť vám ještě hodně zbude?“ vyzvídají žurnalisti. „Tak za zbytek postavím Hitlerovi pomníček.“ V davu to zašumí a ozvou se otázky: „Vy, židovka? Hitlerovi? A proč?“ Babička si vykasá rukáv a řekne: „Hitler byl sice svině, ale čísla mi dal dobrý.“

Největší židovské dilema? Vepřové zadarmo.

„Lowy, půjčí mi tisícovku, prosím.“ žádá žid přítele. „Nemůžu, nemám u sebe peníze.“ „A co doma?“ „Jo, doma je všechno dobrý, děkuju za optání.“

Eichler a Waiss se procházejí parkem, když tu na ně vybafne lupič a chce všechny peníze a cennosti, co u sebe pánové mají. Eichler vytáhne z kapsy pětistovku, podá jí Waissovi a říká: „Skoro jsem zapomněl, tady máš tu pětistovku, co jsem ti dlužil.“

Přijde mladý žid na námluvy do rodiny, kde mu otec říká: „Má nejmladší dcera dostane věno sto tisíc, má prostřední dcera dostane dvě stě tisíc a má nejstarší tři sta tisíc.“ „Pane, a nějakou ještě starší nemáte?“

Žid Roubíček padne v práci k zemi mrtev a jeho kolega, Goldstein má za úkol to citlivě sdělit jeho ženě. Přijde tedy k Roubíčkům, zaklepe, a když mu otevře žena dveře, povídá: „Dobrý den, bydlí tady vdova Roubíčková?“ „Roubíčková jsem já, ale nejsem vdova.“ „A vsadíte se?“

Dva žebráci ve Vatikánu sedí na chodníku, jeden má před sebou kříž, druhý šesticípou hvězdu a žebrají. Kolemjdoucí vždy něco hodí žebrákovi s křížem, ale židovský žebrák má stále prázdný klobouk. Za nějakou chvíli jde kolem kněz, chvíli je pozoruje, a protože se mu židovského žebráka zželí, přistoupí k němu a praví: „Víš, tohle je křesťanská země, tady si moc nevyděláš, navíc když vedle tebe sedí žebrák s křížem, každý raději hodí almužnu jemu, už jen aby tě naštval.“ Na to se žid otočí po sousedovi žebrákovi a říká mu: „Heleď Mókše, kdo přišel poučovat bratry Gurlittovi o marketingu.“

„Kohn je pravda že mají 52 milionů?“ „To je pravda Pick.“ „A jak přišli k takovému jmění?“ ptá se zvědavý Pick. „Přiletěl jsem do Ameriky a měl jsem dvacet centů, za ty jsem koupil jablko, krásně jej naleštil a prodal za dolar. Za dolar jsem koupil další jablka a pak umřel můj strýček a odkázal mi 52 milionů.“

Starý žid Mayer si pořídí papouška, který mluví a navíc i hebrejsky! Rozhlásí to tedy po městě a stanoví termín, kdy papouška veřejně předvede. Přijde očekávaný den, chvíle napětí, ale papoušek ani necekne. Mayer má z ostudy kabát, je na papouška děsně naštvaný a je rozhodnutý ho doma odkráglovat. „Počkej, nestřílej mě“ ozve se z klece „počkej týden a uvidíš, jak nám poroste kurz.“

Otec žid se ptá svého malého synka. „Mojše, co by sis přál ze všeho nejvíc?“ „Peníze, tati.“ „A co ještě by sis přál?“ „Hodně moc peněz, tati.“ „A pak, co by sis přál ještě, kromě peněz?“ „Úroky.“

Přijde Horowitz domů a už od dveří volá na svou ženu: „Sára, necháme se rozvést od stolu i lože!“ „Božínku, tak ty už nemůžeš ani jíst?“

Američan, Francouz a Žid jdou na piknik. Američan: „Já vezmu chleba.“ Francouz: „Já vezmu víno.“ Žid neotálí a dodá: „Já vezmu bratra.“

V polském městě, v židovské čtvrti, stojí vedle sebe v jedné ulici tři obuvníci a pochopitelně obchody jim váznou. Lámou si hlavy, jak si polepšit, až první z nich přibije na svůj krám ceduli: „Nejlevnější obuv z dovozu.“ Druhý, aby nezůstal pozadu, napíše na svůj krámek: „Nejmodernější obuv z celého světa.“ Třetí obuvník, žid, přibije na svůj kšeft nápis: „Hlavní vchod“

Na dveřích kostela visí inzerát: „20 zlatých dostane každý, kdo se nechá pokřtít.“ Jdou kolem Frisch s Grulittem a domluví se, že jeden z nich se nechá pokřtít a peníze si potom rozdělí. Gurlitt tedy čeká před kostelem na kamaráda Frische, který se obětoval a když vyjde, požaduje na něm půlku částky. Čerstvý konvertita se ušklíbne a praví: „Vy židé nemyslíte na nic, než peníze.“

Přijde žid na návštěvu a najde svého přítele škrabkou olupovat zeď. „Oni malují, Kohn?“ „Ale kdeže, stěhujeme se.“

„Stern vám prý dočista vyhořel krám?“ ptá se žid souseda. „Pšt, až příští týden!“

„Mami, mami jsem cikán nebo žid?“ přiběhne chlapec za matkou a pokračuje: „venku totiž stojí krásný kolo a já mám dilema, jestli ho mám ukrást nebo prodat.“

Proč mají židé velké nosy? Protože vzduch je zdarma!

Přijde katolický kněz k holiči a ptá, co ho bude stát ostříhání. „Nic, otče, kněze stříhám zdarma.“ Druhý den ráno pak najde holič před dveřmi pět lahví mešního vína. Další den dorazí pop a ptá se, na kolik by ho přišel sestřih. „Nic, prosím, duchovní stříhám zdarma.“ Druhého dne mu stojí před dveřmi pět lahví vodky. Přijde k holiči rabín a ptá se, na kolik vyjde nová frizúra jeho a holič odpoví stejně, jako v předcházejících případech: „Nic rabíne, duchovní mají mé služby zdarma.“ Druhý den ráno mu stojí u dveří… pět dalších rabínů.